Ien Brönnen

8. června 2012 v 21:55
Jméno: Ien Brönnen [íjen brenen]
Datum narození: 27.3. 1988

Povolání: Ien je všestranně nadaný umělec. Nejvíce se věnuje psaní knih, jeho jméno je už natištěno pod trojicí vydaných knih, kterými jsou dvě detektivky a jedna sbírka humorných povídek. Kromě psaní se však věnuje i kreslení a malování, občas se mu podaří nějaký ten obraz (či spíš obrázek) prodat, netvoří však kvůli zisku. K jeho koníčkům patří i fotografování, ve městě je často zván na různé soukromé akce, aby něco nafotil, a za svou práci pak samozřejmě dostane zaplaceno. Mimo to je však i hudebně nadaný, jeho velkou vášní je baskytara, se kterou umí dechberoucí kousky. Proto je občas přizván jako host k nějaké kapele a po večerech hraje. Nedovoluje však, aby mu showbyznys jakkoliv ničil relativně poklidný život. Netouží být žádnou světoznámou hvězdou.

Vzhled: Mladý Brönnen rozhodně nezapadá mezi vzhledově typické Dány, naopak. Je naprosto jisté, že jeho kořeny nejsou v Dánsku, ale patrně někde na britských ostrovech. Je štíhlé, šlachovité postavy, ale ani nějaké ty svaly mu nechybí. Není příliš vysoký, většina mužů jeho věku ho o nějaký ten centimetr převyšuje. Jeho vlasy mají tmavě hnědou, skoro až černou barvu a neposedně se kroutí, proto jim Ien nedává žádnou volnost a nosí je krátce střižené. I přesto mu však nějaké ty zákeřné pramínky trčí do strany a tvoří tak jakýsi rozcuch přirovnatelný k vrabčímu hnízdu. Pod poměrně výrazným obočím se nachází pár hnědozelených očí. Nos má Ien rovný, nikterak veliký, ústa tak akorát a trošku tmavší rty. Nechává si růst krátké strniště, které má značně nazrzlou barvu a celkem silně proto kontrastuje s tmavými vlasy. Ienovu pravou tvář zdobí trojice malých mateřských znamének, která jsou však dobře viditelná.
Ien má vlastní styl oblékání, snaží se, aby nevypadal jako každý druhý v davu, což je docela paradoxní, vezmeme-li v potaz jeho stydlivou povahu. Nejčastěji ho lze vidět v tmavých (tmavě šedých nebo černých) džínech, červené košili z plandavého materiálu a černé vestě, která mu dodává určitou eleganci. K tomu všemu nosí klasické conversky. Pokud je chladněji, nosí Ien barevné svetry, nejčastěji pruhované a kolem krku jednobarevný šátek. V zimě ho lze vidět v tmavě modrém kabátu s vysokým límcem a dvěma řadami nablýskaných knoflíků. Je jasné, že má rád barvy, protože v naprosté většině případů má na sobě vždy alespoň jeden sytě barevný kus šatníku. A barvy se také nebojí kombinovat.
Doplňky téměř nenosí, jen jeden křiklavě barevný pletený náramek na pravé ruce (je totiž levák). Občas ho doprovází jeho psí přítel, rasy border kolie, zvaný Moony.


Povaha: Jak už bylo zmíněno, Ien je velmi stydlivý mladý muž. Většinou se snaží vyhýbat neznámému prostředí a cizím lidem, protože je z nich nervózní a přivádí ho do rozpaků. Proto nikdy neudělá první krok, co se týče seznamování se s novými lidmi a už vůbec ne, jedná-li se o osobu opačného pohlaví. Většinou zarytě mlčí, dokud není osloven, a příliš toho nenamluví. Jen před přáteli se chová vyrovnaně a bez ostychu a dokonce se tu a tam rozpovídá. Faktem však zůstává, že mnohem raději své myšlenky píše, než aby je říkal nahlas. Je to člověk, který má pochopení téměř pro všechny rozmary a snaží se vidět pozitiva tam, kde ostatní vidí jen negativa. Možná právě proto je trochu naivní a zasněný. Má však svou vlastní hlavu a do svých věcí si nenechá mluvit. Rady od přátel však přijímá ochotně, stejně tak je ochotný poradit, pokud to někdo potřebuje. Je spolehlivý a důvěryhodný, na své přátele by nedal dopustit. Je čestný a spravedlivý a zřejmě působí trochu jako prosťáček, kterým ale rozhodně není. Je velmi inteligentní a má mnoho znalostí, protože svůj volný čas tráví většinou s kvalitními knihami. Odhodí-li ostych stranou, rázem se z něj stane zábavný společník překypující osobitým humorem. Ke své smůle se často potýká s leností a musí se značně překonávat, aby dělal věci, které ho nebaví. Neznamená to však, že by ležel doma na gauči a celý den prospal, jen nerad dělá určité nudné věci, jako je administrativa a pobíhání po obchodech. Zkrátka má určitý svůj styl života, do nějž tyhle malichernosti nezapadají. Jeho velkou slabostí je klaustrofobie, neboli strach z uzavřených prostor, a též fakt, že se mu dělá špatně při pohledu na krev. Nevadí mu, když vidí, jak si někdo odře koleno, nebo tak podobně, ale pokud se řízne, nebo vidí krev téct, udělá se mu špatně. Nejednou už kvůli pohledu na krev omdlel.

Historie: Ien se narodil v Hjortdåru a také zde vyrůstal. Jeho dětství bylo poklidné, možná však trochu odlišné, než dětství jeho vrstevníků. Jakmile se totiž naučil číst, trávil více času nad knihami, než venku s ostatními dětmi. Asi právě proto je tolik stydlivý a působí uzavřeně. Když už vystrčil nos ven, většinou se naprosto nechtěně namočil do nějaké šlamastyky. K nepěkným příhodám jeho života patří zejména ta, díky níž si vykoledoval doživotní klaustrofobii. Vyrazil totiž s kluky z města na pobřeží, k útesům, do kterých moře vymlelo malé jeskyně. Parta přátel se rozhodla, že si tam bude hrát, a to se jim vymstilo, Ienovi pravděpodobně nejvíc. Když totiž byli uvnitř jeskyně, část stropu se propadla a oddělila Iena od zbytku skupinky, tudíž zůstal sám v malém temném prostoru, který ho děsil k smrti. Byla tam zima a sotva se tam dalo dýchat. Děcka naštěstí ihned vyrazila do města pro pomoc. Přesto však trvalo celou noc, než pomocné ruce odházely kamení a vytáhly Iena zpět na světlo světa. Měl štěstí, že jeskyně byla dostatečně vysoko a nezaplavovalo jí moře během přílivu. I přesto, že vyvázl nezraněn fyzicky, podepsalo se to na něm psychicky. Dodnes se vyhýbá návštěvám jeskyní či starých budov bez oken, dokonce ani nejezdí výtahem a auty se zatemněnými skly. Z takových míst je mu opravdu zle.
Ien vystudoval základní i střední školu v Hjortdåru, obojí se zaměřením na všeobecné vzdělání. Pak na pár let odjel z města, aby dostudoval na univerzitě v Kodani, kde se soustředil především na umění. Už tenkrát kreslil a hrál na nejrůznější hudební nástroje. Teprve na univerzitě se mu však díky školní kapele dostala do rukou baskytara, kterou si okamžitě zamiloval.
Po studiích se rozhodl živit tím, co mu šlo nejlépe, tedy uměleckou tvorbou, především psaním a hraním na kytaru. A tou cestou vlastně kráčí dodnes a rozhodně si nemá na co stěžovat. Dělá práci, která ho baví, a chudobou rozhodně netrpí.

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

 

28 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Dori | Web | 8. června 2012 v 22:46 | Reagovat

Páni! Musím smeknout, protože to je fakt úžasně sepsané!

2 Ien | 8. června 2012 v 22:49 | Reagovat

Jé, děkuju :)

3 Barbara | 26. června 2012 v 19:45 | Reagovat

Dobrý profil :))

Mám pre ňu obľúbeného autora :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama