Rikke Carlsen

10. června 2012 v 17:07
Jméno: Rikke Carlsen
Datum narození: 13. 11. 1991

Povolání: Od konce střední školy pracuje Rikke v malém knihkupectví na náměstí, nejprve jen na poloviční, od července 2012 však už na plný úvazek. Momentálně však práci postupně utlumuje, jelikož se pomalu chystá na mateřskou dovolenou. Mimo práci v knihkupectví si ještě přivydělává psaním článků do internetového literárního magazínu.

Vzhled: Rikke se v davu lidí snadno ztratí. Ne že by byla tak úplně nevýrazná, po své matce však podědila výšku, která činí zhruba sto padesát pět centimetrů. Nijak si na to však nestěžuje, kromě momentů, kdy na něco nemůže dosáhnout. Postavu má drobnou, leckdo by ji asi označil i za přímo vyhublou. Je fakt, že se sice s jídlem hlídá, ale rozhodně si ho úplně neodepírá, spíše se snaží stravovat zdravě a dopřávat si pravidelný pohyb. Nedá se ale říct, že by byla plochá jako prkno, nějaké ženské křivky rozhodně má. Obličej má srdcový tvar a lemují ho zlatavě blond vlasy, které si pravidelně zastřihává do délky pod lopatky. Obvykle se jí přirozeně vlní, někdy si je však vyfoukává i do rovna, podle toho, jak má čas. Co se týče účesů, nemá žádné preference - někdy je nosí smotané v drdolu, někdy vyčesané do culíku či spletené do copů, někdy volně. Oči bývají obvykle tím prvním, co ostatní na Rikke zaujme - jsou zbarvené do výrazně modré, až se kolikrát může zdát, že nosí barevné čočky. Rty jsou spíše drobnější, přesto však plné. Při úsměvu se jí tvoří výrazné ďolíčky. Rikke se příliš nelíčí, rozhodně ne nějak výrazně, používá maximálně řasenku a lesk na rty.
Co se týče doplňků, tak na levém prostředníčku neustále nosí prstýnek ve tvaru hada zakousnutého do vlastního ocasu, který je památkou na matku. Od 17. 9. 2012 nosí na levém prsteníčku jednoduchý zásnubní prstýnek s drobným čirým kamínkem. A hned nad ním je od 20. 12. 2012 umístěn snubní prstýnek. Na co si Rikke opravdu potrpí, to jsou různé přívěsky, kterých má nespočetné množství různých velikostí, tvarů i barev. Ačkoliv by na to zřejmě Rikke nikdo netipoval, vzadu na krku má vytetovaný malý obrázek vlaštovky. Ale většinou je skrytý pod vlasy, tudíž moc lidí nemá šanci si toho všimnout. Rikke se neobléká zrovna extravagantně, jejími nejoblíbenějšími kousky jsou černé kalhoty a halenky různých barev, někdy však kalhoty zamění i za sukni, opět nejčastěji tmavé barvy. Na podzim a na jaře k tomu nosívá různá sáčka, u těch se nebrání ani výraznějším barvám. V zimě obléká navíc ještě slabší či silnější svetřík a delší kabát, nejčastěji béžové barvy, a různobarevné hedvábné šátky. Když je v létě dostatečné teplo, ráda vytáhne ze skříně šaty. Když je doma, vystačí si s obyčejnými tepláky a jednoduchým tričkem, přes které si občas přehodí flanelovou kostkovanou košili. Ačkoliv je malého vzrůstu, podpatky se příliš nevyvyšuje, raději chodí obutá pohodlně.


Povaha: Rikke se řadí mezi spíše ty introvertní typy. Nemá ráda příliš komunikativní jedince, ona sama je poměrně mlčenlivá. Pokud nejsou slova potřeba, prostě je nevyužívá. Když se cítí dobře, nemá potřebu kazit ten kouzelný okamžik ticha. Neznamená to však, že by si nedokázala najít přátele, to ne. Je poměrně přátelská, jen jí chvíli trvá, než se rozmluví a osmělí. Přesto se však nedá říct, že by nutně za každou cenu vyhledávala nějakou společnost. Ne, jí stačí jen pár blízkých lidí, jinak si vystačí i sama, či spíše se svými milovanými knihami. Umí si vážit toho, co má, je trpělivá a dokáže přistoupit na kompromis. Když může, tak ráda ostatním pomůže, zřejmě důsledek vyrůstání s babičkou, kterou milovala nade vše a ochotně jí se vším pomáhala. Od babičky se také naučila smyslu pro pořádek, na který si opravdu potrpí a nesnese, když se jí do toho někdo nacpe a přerovnává všechno podle sebe. Čímž tak trochu své blízké zřejmě štve. Svoje povinnosti mívá hotové dlouho před uzávěrkou, což je sice obdivuhodné, kdyby ovšem kvůli tomu nerýpala do těch, kteří mají ve zvyku nechávat věci na poslední chvíli. Někdy se jí stává, že promluví dříve, než si svá slova stačí promyslet, ale ačkoliv to tak nebývá často, pokaždé ji hrozně mrzí, když to kvůli tomu dopadne špatně. Na druhou stranu ale dovede uznat svou chybu a omluvit se, což zase tolik lidí taky nezvládá.

Historie: Rikke se narodila v Hjortdåru, kde také dosud žije, nikdy příliš netoužila po tom, aby vylétla do světa. Odmala je víceméně vychovávaná jen babičkou. Matky si příliš dlouho neužila, tragicky zemřela necelé čtyři měsíce poté, co malá Rikke oslavila třetí narozeniny. A ačkoliv zná tu nehodu jen z vyprávění, do dneška odmítá nastoupit do letadla a má z toho nevýslovnou hrůzu. Otce také tolik nezná, po smrti své manželky zahořkl a radši se zabral do práce, než aby se věnoval své malé dceři. Nevyčítá mu to a má ho ráda, i když se vídají jen na pár dní několikrát do roka, ale někdy jí přijde, že se k sobě chovají spíše jako dobří přátelé. Jak už jsme řekli, vychovávala ji babička, která ji odmala vedla k pořádku, úctě k druhým a lásce k vaření a v neposlední řadě lásce ke knihám. Právě knihy se staly náplní jejího života. Číst uměla velice brzy a tak není divu, že místo hraní s kamarády raději prožívala svá vlastní imaginární dobrodružství ve vymyšlených světech. Základní školu zvládla bez sebemenších problémů, menší zlom nastal až ve druhém ročníku střední školy, kdy se Rikke poprvé vážně zamilovala a na pár měsíců hodila za hlavu všechen svůj dosavadní život. Z tohoto období také pochází její tetování vlaštovky. Vystřízlivění však bylo kruté, a tak se Rikke raději vrátila ke svým knihám. Ke konci střední školy onemocněla Rikke babička, a proto se rozhodla začít studovat univerzitu dálkově, aby si babičky co nejvíce užila. Začala přitom pracovat v knihkupectví, aby se stala více nezávislou na otci. Dlouhou dobu žila dosti stereotypně - babička, práce, škola, vše bylo stejné. Než přišel rok 2012, který byl pro ni v mnohém zlomový. Na začátku léta potkala Asgera, a ačkoliv se zprvu v duchu bránila, během krátké doby se do něj beznadějně zamilovala a po dlouhé době byla zase pořádně šťastná. Na konci prázdnin se však zdravotní stav její babičky znovu zhoršil a obě se proto dohodly, že bude nejlepší, když se babi přesune do pečovatelského centra, kde se jí budou věnovat mnohem důkladněji, než by zvládala Rikke. A jelikož Rikke nechtěla zůstávat v prázdném domě sama,
slovo dalo slovo a za pár dní se už zabydlela v Geryho domečku. Přestože si byla jistá, že s ním chce zůstat nejlépe navždy, stejně ji překvapilo, když ji její drahý požádal o ruku, ale rozhodně neváhala a souhlasila. Nakonec se rozhodli být svoji co nejdříve, a tak se 20. 12. konala svatba. Pár dní před tím však ještě zjistili, že během pár měsíců se jejich rodinka rozroste. Zprvu je to poněkud šokovalo, ale pak se na společného potomka začali těšit. Jenže jak to tak bývá, vždycky se najde něco, co štěstí překazí. Na konci února 2013 přišla krutá rána osudu v podobě úmrtí babičky, což Rikke celkem logicky sebralo. Za pomoci svého manžela se však s tím snaží vyrovnat a jít dál, smutek v ní však zřejmě přetrvá ještě hodně dlouho.

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama