Tątiana Sigrídöaer

1. listopadu 2016 v 13:49
JMÉNO: Tątiana Sigrídöaer
DATUM NAROZENÍ: 24.12.1994
POVOLÁNÍ: Základní vzdělání má dávno za sebou, a po úspěšném dokončení gymnázia se mělo rozhodnout, kam se půjde rozvíjet dále. Plán byl jasný, cesta měla vést skrze pohyb, a to se také podařilo. Místo na vysoké škole tělesné výchovy a sportu považuje za správnou volbu, nemá si zde nač stěžovat. Tato škola však není jediným zdrojem vzdělání, které získává, kromě toho navštěvuje ještě baletní školu, tanec, to je něco, co považuje za svou největší vášeň. Stále však váhá nad svým budoucím povoláním, ovládá plno sportů, ví o něm mnohé, ale možná se přeci jen více přiklání k baletu. Nemá za cíl stát se perfektním učitelem tohoto oboru, i když je jistě fajn, předávat své zkušenosti dál, spíše se zajímá o vystupování na velkých jevištích, být tou slavnou hvězdou zářící ve světlech reflektorů. Vše se ale ještě může změnit, jisté je jen to, že za vysněnou práci považuje cokoli spojené s pohybem. Do brigád se nežene, je ve spolupráci s místní posilovnou, ale nemá dané přesné doby, kdy musí pracovat, prostě může kdykoli přijít a dohlížet na lidi, jestli stroje používají správně, neničí si u toho své tělo a zkrátka je jim k službám, poradí, pomůže, klasika. Nejvíce peněž vydělává v zimě, čirou náhodou dovednosti, které ovládá, byly kdysi v zimě spatřeny při krasobruslení a jedna maminka přišla, že její milovaná dcerka by chtěla tohle také umět, a tak byla přijata nabídka, učit tohle roztomilé děvčátko, které pochází z velmi bohaté rodiny, takže o peníze není nouze.

VZHLED:
Začneme tím, že nahlédneme trochu do minulosti. Tątiana byla v dětství princeznou, která nosila růžové šatičky a ozdobičky ve vláskách. Už ale tehdy se jí na tom něco nezdálo a v podstatě to nosila z důvodu, že to tak chtěla její matka, a co chtěla její matka, to považovala za správné. Po nástupu do školky se rozhodla, že nechce nosit šaty, ale pořád jen trička a kalhoty. K Vánocům si začínala přát oblečení, které viděla na svých klučicích kamarádech, se kterými si rozuměla více než s holčičkami. Dokonce poprosila mamku, aby jí ostříhala vlasy, nechtěla je mít tak dlouhé. Její mamce se to nelíbilo, ale považovala to v tomto období za normální, proto svolila. Více podezřelé jí přišlo, že Tątiana vždy při kreslení rodiny na papír namalovala kluka, o kterém tvrdila, že to je ona. Do školy také chodila oblečená do chlapeckého stylu, ale když bylo potřeba, neměla problém si na sebe hodit dívčí šaty, takže se její matka netrápila, brala to v pořádku. Na středné škole si ale Tątiana uvědomila, že tohle není to, co chce, že takhle šťastná nebude, že chce být klukem. Vyházela všechno dámské oblečení, sama si ostříhala vlasy a začala si říkat Tate. Také začala chodit do posilovny, aby nabrala co nejvíce svalů, vážně chtěla, aby ji lidé brali jako chlapce, dělala pro to vše. Výhodu měla v tom, že se narodila s nevýraznými prsy, ale i tak je pro jistotu obmotává obvazem, aby je ještě více zakryla. Osud jí v tomto přál i natolik, že jí přidělil hlubší hlas, takže vskutku pokud ji neznáte, věříte, že je to hoch. Své černé vlasy si vždy prohrábne nějakým tím gelem, nebo se na to úplně vykašle, prostě typický kluk. Oči má modré, olemované hustými řasami. Za svou nejoblíbenější barvu považuje jednoznačně černou, nosí černá trika, černé mikiny, černé kalhoty, černé boty, černé všechno. Takhle je vážně spokojen, ano, teď je to totiž ON. Jen v létě má problém, nemůže si jen tak sundat triko, když je vedro, nebo když se má jít venku koupat, to si hold musí počkat, až tam nikdo nebude či si vymyslet nějakou zdravotní storku o tom, proč má obvázaná prsa. Poslední dobou často chodí s cigaretou v ústech, úsměv ukazuje jen málokdy, protože se snaží udržet tvář drsňáka.


POVAHA:
Prosím, přijměte fakt, že teď už to není žádná Tątiana, ale Tate. Takže, Tate a jeho povaha, kde jen začít… Jestli si myslíte, že jako kluk jen vzhledově vypadá, tak se absolutně pletete, protože tohle je kluk ve všech směrech, veškeré vlastnosti vzorné holčičky jsou dávno pryč. Nyní je zde chlapec, který ve společnosti získal nálepku toho oblíbeného drsňáka, se kterým se všichni chtějí přátelit, hlavně dívky teda. Chlapec, který se nebojí říct svůj názor, umí být pěkně drzý, jeho slovní zásoba obsahuje spoustu nepěkných slůvek, vždy musí mít nad vším nadhled, on je prostě boss, nikdo by si k němu neměl nic dovolovat, celebrita třídy, ten, kterej se vždycky ozve, ať je to vhodné nebo ne, s cigárkem hezky, lamač dívčích srdcí, namyšlený, rozmazlený, zkrátka viděn spíše v tom špatném světle, někteří o něm mluví dokonce jako o naprosto zkaženém. Ano, takhle ho vidí společnost, a i přesto ho mají lidé rádi, vážně, lidé ho milují. Anebo se jen bojí, nenávidět ho, aby nedopadli zle, protože on patří k těm, kterým se ostatní neodvažují odporovat, a to to ani není žádný potetovaný namakaný borec. Jak už ale bylo řečeno, takhle se projevuje ve společnosti, protože se snaží dělat všechno pro to, aby mu celé okolí věřilo to, že se jedná o muže. Kdyby se provalilo, že není, byl by to pořádný, ale kurva pořádný trapas a průser. V tomhle musíte uznat, že je vážně prvotřídní lhář, když ho stále ještě nikdo neodhalil. Ve třídě ho mají za kluka, v práci ho mají za kluka, všichni ho znají jako kluka. Už méně obyvatel města ho zná jako kluka, který je neuvěřitelně dobrý, citlivý, nápomocný, sympatický, laskavý, hodný, milý, velmi slušný, jednoduše řečeno nevinný andílek. Tuhle svou světlou stránku neukazuje, protože má vážně velký strach, že by se prozradil. Proto zvolil tu image rebela, je si mnohem více jistý, že ho nikdo nebude podezírat. Jelikož byl však kvůli této zásadní změně z dívky na chlapce vyhozen z domu, musel se o sebe naučit starat sám, což ale nebyl takový problém, vlastně mu samota dost vyhovuje, nikdo mu nekecá do jeho života, kdo by to nechtěl, že? Umí si uklidit celý dům, umí si zašít oblečení, umí si vyprat a vyžehlit a hlavně umí výborně vařit, takže pozor, uvnitř se v něm něco z té šikovné dívenky asi přeci jen stále skrývá. Jak už bylo řečeno, je velice talentovaný na pohyb, takže sporty, ale hlavně ten tanec, konkrétně balet a krasobruslení. A tady to vidíte, nemůže to být zlý člověk, když učí malé děvčátko krasobruslit a ta dívenka ho považuje za nejhodnější osobu světa, bere ho dokonce jako vlastního bratra a i on začíná mít pocit, jako by učil svou mladší sestřičku. Ne že by se za to styděl, to rozhodně ne, miluje to nejvíc na světě, ale… No, nikde to nevytahuje, protože znáte dnešní lidi, řeknou si, co to je za idiota, že kluk a balet, to nejde dohromady a jeho status frajera by byl hned pryč, to opravdu nepotřebuje. Cítí se zle z toho, jak nemůže s pravdou ven, nemůže prostě říct, kým doopravdy je, nebo spíše kým přestal chtít být a teď je kvůli tomu takový, jakého ho znají, protože moc dobře ví, že lidé by to nepochopili, odsoudili by ho a uvrhli někam do pekel, dnes se najde jen vážně málo tolerantních jedinců, bohužel. Tateovu povahu tedy shrnu takto: Má v sobě obě dvě strany, obě dvě části, nádherné světlo i černočernou tmu a záleží jen na něm, jakou stranu si zrovna vybere. Ďábel i anděl, hlupák i génius, divoch i kliďas, nesnášející i milující, vůdce konverzace i posluchač, nezlomitelný i zlomený na tisíc kousků, se všemi i úplně sám, nebojácný i vystrašený k smrti, rychlý i pomalý, šťastný i utápějící se ve smutku… All in one, to je on, to je Tate.

HISTORIE:
Tątiana Sigrídöaer, narozena o Vánocích roku 1994 na Islandu do poměrně bohaté rodiny skládající se z obou rodičů a starší sestry jménem Helga, která se narodila slepá, ale i přesto se dokázala rodina dostat a byli všichni šťastní, nebylo si nač stěžovat, krásná rodinka s veselými dcerkami, které mezi sebou měly pevné pouto. Pak ale přišlo období, kdy se Tątiana přestala cítit jako Tątiana, už ve školce se jí začalo líbit chlapecké oblečení, krátké vlasy, chování jejich kamarádu, hračky jako například autíčka, pistole… Dokonce vždy, když měla nakreslit svou rodinu, nakreslila sebe jako chlapce. Matka z toho byla v šoku, ale dávala naději tomu, že se to změní. Ve škole se však nic nezměnilo, naopak se posedlost životem chlapce ještě více zesílila, dívčí oblečení si brala jen slavné události, jinak stále jen nakupování v pánském oddělení, nové koníčky jako fotbal, hokej, co nejméně konverzace s holkami, kluci měli vždy lepší témata. Největší zlom však nastal až na střední škole, kdy měla napsat slohovou práci na téma "Kdo jsem". Dlouho nad tím přemýšlela a uvědomila si, že není a ani nechce být dívkou, podepsala se tedy jako Tate a popsala ho celého, popsala sama sebe jako chlapce. Když se vrátila domů, čekala ji za to facka od matky, které samozřejmě hned volala učitelka, že by s dcerou měla zajít někam na psychiatrii. Začátek války byl tady. Ještě tu noc vyházela všechno dámské oblečení, všechny šminky, prostě úplně všechno, co bylo holčičí. A také si vzala nůžky a sama si ostříhala vlasy. Ráno byla rozhodnuta, buď matka přijme fakt, že má syna a vše bude v pořádku, nebo tento fakt nepřijde a ona odejde. Nebo ne ona, on, prosím, odteď je to Tate. Ukázalo se, že to není tak dokonalá matka, jak se o ní říkalo, protože s tímto faktem se nesmířila. Tate dostal vynadáno jako ještě nikdy, schytal tolik facek a dokonce si musel poslechnout něco, co ho ranilo ze všeho nejvíc, cituji jeho matku: "Jediné štěstí, že je Helga slepá, chudinka, ještě že nemusí vidět tohle!". To byla poslední kapka, v tomhle domě už nechtěl být ani minutu, sbalil si všechny své věci a prostě odešel. Byl už v posledním ročníku gymnázia, byl dospělý, mohl si dělat, co chtěl. Do maturity bydlel u kamaráda, který mu v tomhle těžkém období strašně pomohl. Dokonce tento kamarád Tateovi zařídil dům v Dánsku, který patří jeho strýci, avšak ten tam už vůbec nejezdí, jelikož jen cestuje. A tak se Tate dostal do městečka Hjortdår, kde žije dodnes. Byl přijat na vysokou školu tělesné výchovy a sportu, do toho také pokračuje ve svém milovaném baletu a začal zde nový život. Ani jeden z jeho spolužáků netuší, že je ve skutečnosti dívka. K jeho štěstí se zde nachází i kluziště, kde může trénovat krasobruslení. Vydělává si právě učením tohoto sportu, učí malou dívenku jménem Nessie, kterou bere za novou rodinu. Na tu svou pravou však nezapomněl, domů sice nejezdí, ale vídá se svou sestrou Helgou, která ho podporuje a je na něj pyšná, i když ho kvůli slepotě nevidí. Jeho otec nebyl doma v dobu, kdy odešel, ale později od něj Tateovi přišla SMS zpráva, ve které stálo: "Hodně štěstí, synu.", takže i u otce má oporu. V Hjortdåru nasadil tvář drsňáka, frajera a borce první třídy, drzého chlapce, nad kterého by se nikdo neměl povyšovat. Začal chodit do posilovny, aby nabral nějaké ty svaly, začal kouřit a dělal všechno proto, aby ho lidé vážně brali za kluka. Dokonce si vše pojistil tím, že si začal vztah již s mnoha dívkami, avšak vždy je odkopl, nemohlo to dojít daleko, protože by se odhalila pravda, potřeboval ty holky vážně jen jako opatření proti odhalení. Popravdě, stále ještě nepřišel na to, jakou sexuální orientaci má, protože teď je přece kluk, musí být na holky, ale zároveň v něm zůstalo něco z té dívky a stane se, že tak po očku pozoruje i chlapce. Uvnitř tohoto rošťáka se však skrývá plno nádherných vlastností, ke kterým vám však musí dát svolení, abyste je mohli odhalit. Jak to s ním bude dál, to ukáže čas. Jeho snem je dodělat školu, uspět v baletní kariéře, najít pravou lásku a být šťastný. Být sám sebou, být prostě obyčejný Tate Sigrídöaer.

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama